Případ uzavřen.
„No, to je dost, tak spusť.“
„Jen si umyju ruce, vydrž.“
„Jsem na to moc zvědavej! Celou dobu jsem ti držel palce!“
„Co říkáš?“
„Že jsem ti držel palce!“
„Až tak skvělej spolubydlící že bys byl? To se mi nechce
věřit.“
„Blbečku. Člověk ti tady u studia poskytuje duševní podporu a ty
to ani neoceníš. Příště se na tebe můžu vyprdnout.“
„Příště se za mě zkus možná pomodlit. To přece umíš, ne?“
„Jak se to vezme.“
„No, nevypadáš ani moc nadšeně ani nijak zvlášť přešle. Tak
do toho, jsem jedno ucho.“
„Sešli jsme se na náměstí, u Hanácký, však víš, ne?“
„To se ví, byl jsem tam několikrát s tou Lenkou.“
„Už když jsem ji viděl z dálky, bylo to prostě ACH.
Nádherná, hochu. Vlasy sepnutý v culíku, legíny, světle modrá blůzka.“
„Ale, takže legíny, jo?“
„Bylo krásně, tak jsme se šli projít. Já vůl jsem si
samozřejmě vzal mikinu, takže po pár minutách ze mě lilo jako z konve.
Naštěstí jsme sedli v parku u fontány, tam pod tu vrbu, víš kde.“
„Jo, vím, tam je to fajn. Když tam teda zrovna nemusíš
hodinu trčet a krmit kachny.“
„Poseděli jsme, pokecali, zasmáli jsme se. Říkal jsem si:
Konečně normální obyčejná pohodová holka. Žádná fiflena s nosem nahoru, co
se štítí sednout si na lavičku, protože jak má vědět, že tam před ní neseděl nějakej
bezďák, žádná šíleně fancy girl, pro kterou neexistuje nic jinýho než sushi a
kafe ze Starbucks. Pravej opak. Dokonce ani vody se nebála, tak jsme trošku
blbli, než nás policajt upozornil, že v našem věku bychom už teda jako nemuseli
kolem sebe cákat vodou jak malý děcka. Hlavně miluje kolo a trajdání po
horách. Umíš si asi představit, jak jsem se do ní okamžitě bezhlavě
zabouchnul.“
„Takže kotlíkářka, jo?“
„Houby kotlíkářka. Jenom skvělá holka, co se nebojí, že se
trochu opotí. S úžasným smyslem pro humor a pro dobrodružství. Zkrátka,
žádná upjatá kráska v kostýmku.“
„Prostě kombinace NOPH?“
„Ukázková kombinace NOPH. Když se setmělo, prošli jsme si noční město a dělali
kraviny ještě chvíli po tom, co začalo pršet. Chtěli jsme jít sednout do
čajovny, ale zavírali v deset, takže bysme si stejně nestihli nic
objednat. Doprovodil jsem ji domů, proti čemuž vůbec nic nenamítala, a pak mě
pozvala nahoru.“
„A je to tady!“
„Klábosili jsme asi do dvou do rána, prostě neuvěřitelný!
Dlouho jsem si s někým tak bezvadně nesedl.“
„A dál...?“
„Co bys řekl?“
„Počkej... fakt?“
„Jo.“
„Ale nazdááár!“
„Jak říkám, neskutečný. No a pak...“
„Tak to vybal!“
„Pak jsem ji další dvě hodiny utěšoval a dozvěděl se spoustu
zajímavých věcí.“
„Počkej, to nechápu.“
„Dozvěděl jsem se například, že ta holka je schopná
neskutečný a obětavý lásky a hlubokých citů vůbec.“
„Co, vyznala ti lásku?“
„To zrovna ne, ale když tak hezky a provinile mluvila o svém
snoubenci, nějak mě to dojalo, nebo co.“
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky moc za návštěvu! :)